UNESCO na Budějovicku slaví 25 let

Holašovice si zápis na seznam UNESCO vysloužily díky dochovanému středověkému systém obytných domů a sýpek obklopující náves. Průčelí většiny domů zdobí typický štukový dekor ve stylu selského baroka. Komplex uvedený na seznamu zahrnuje 23 památkově chráněných usedlostí se 120 budovami. Holašovice jsou se svými více než 200 obyvateli převážně trvale obydleny a tvoří tak stále živé společenství, což před pětadvaceti lety významně přispělo k jejich nominaci. Předposlední víkend v červenci se zde pravidelně konají Selské slavnosti během kterých jsou na návsi k vidění ukázky tradičních i netradičních řemesel z Čech, Moravy a Slovenska. Turisté směřují také do Selského dvora s muzeem, do keramické dílny, turistického informačního centra s expozicí předmětů každodenní potřeby života na vsi, nebo do jedné ze dvou hospod. Tam také mohu ochutnat holašovické koláče, které se na vsi pečou podle tradičního receptu. S oblibou si je lidé objednávají také na své akce a oslavy.

Za světovým dědictvím do Týna nad Vltavou

Na seznamu UNESCO nejsou zapsány pouze hmotné památky, ale naleznete na něm také nehmotné kulturní dědictví. V oblasti Budějovicka můžete vyrazit hned za dvěma z nich. V roce 2016 bylo totiž na seznam zapsáno loutkářství a v roce 2022 přibylo pro jižní Čechy typické vorařství. “Na první pohled to nemusí vypadat, ale Budějovicko je ideálním místem pro objevování památek UNESCO. Na pár kilometrech u nás najdete hned tři jihočeské zápisy na seznamu. Selské baroko v Holašovicích, tradici vorařství propojující úsek Vltavy nebo loutkářství v Týně nad Vltavou. Určitě nemůžeme opomenout také nedaleký světově známý Český Krumlov, který je na seznamu od roku 1992,” říká ředitel destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko Tomáš Polanský.

Loutkářská tradice se váže k Matěji Kopeckému, známému loutkovému divadelníkovi a nositeli českého národního obrození, který je pohřben na hřbitově v Týně nad Vltavou. Proto není náhodou, že v místním městském muzeu můžete navštívit expozici Svět loutek. S Týnem a řekou Vltavou je spjaté také zmíněné vorařství. Jeho historii, a také historii příbuzných druhů dopravy zboží po řece, mapuje Potahová naučná stezka s deseti stanovišti, která začíná právě v Týně nad Vltavou. Ta vznikla na úseku původní potahové stezky budované od začátku 19. století, která vedla od Českých Budějovic až do Prahy a lemovala břeh řeky v délce 190 km. Koňskými potahy se po ní vlekly nákladní lodice proti proudu zpět k místu vyplutí. Na dřevěných šífech se po Vltavě dopravovalo zboží z jižních Čech do Prahy a následně se takto prázdné vracely zpět.

Tradici vltavských plavců mapuje také Vorařské muzeum v Purkarci, jehož obyvatelé se plavením dřeva živili již od 14. století. K vidění je zde kopie takzvané tabule dřevěného voru a další předměty typické pro voroplavbu. Na nedaleké zřícenině Karlova Hrádku je část naučných cedulí věnována také této tématice. Hrádek leží nad údolím Vltavy v lokalitě, odkud byly při jarním tání plaveny dlouhé rovné kmeny stromů vhodné například na výrobu lodních stěžňů.

Fotografie zaslal Vojen Smíšek, manažer marketingu destinace Budějovicko – děkujeme.